Doporučujeme: Snadné sdílení souborů | Bazar | TV program | Zkracovač dlouhých adres | Italo.cz | Stahovač videí z YouTube | Služby pro Váš web

Cesta má ještě nekončí – Pixie

Kde jsi?

Datum: 22. 9. 2011 16.13 | Autor: Rose | 671× | Kategorie: Jednorázovky | Komentáře: 0

Další femslash, zas fanfiction, Twilight

Pár: Alice/Bella

Nekopíruji články z jiného webu, pouze přesouvám svou tvorbu sem.

Rose



Slíbila si mi to! Slíbila si mi to a já v to věřila. Věřila jsem v lásku, v naději, byla jsi celý můj svět a pak najednou si zmizela. Bez jediného slova na rozloučenou. A já neměla nikdy možnost říct ti, jak moc tě miluji.
Všechno co se zdálo být krásné a dokonalé najednou zmizelo, všechno se rozplynulo a i dny zalité slunečním světlem jsou navždy kryty pod těžkým temným oblakem a celou krajinu obestírá dusivá šedivá mlha.
Ztratila jsem svůj smysl života.
Jak ses mohla se mnou nerozloučit, já myslela, že mě miluješ tak, jak já miluji tebe.
Víš, když si nasedala do auta a loučily jsme se obětím. Řekla si, že se brzy uvidíme. Těšila jsem se na naši víkendovou párty, chtěla jsem ti konečně říct, jak tě miluji.
Nikdy by mě nenapadlo, že to skončí takhle. Ale koho by to napadlo?
Tak proč si mě zatraceně opustila. Doufala jsem tiše v hloubi duše o tom, že spolu budeme na věčnost. A ty mě takhle opustíš?
Proč si odešla?
Proč jsem ti neřekla, že tě miluji už před tím, než si odjela.
Tak moc jsem tě chtěla políbit. Tak moc jsem chtěla ochutnat tvé rty. Miluji tvou vůni.
Chtěla bych ti toho tolik říct, ale vím, že nikdy, už nikdy nedostanu tu šanci.
Odešla si a mě si tu nechala.
A to jsi říkala, že spolu budeme navždy. Věřila jsem ti. Věřila jsem ti každé slovo. Tiše jsem doufala. Miluji tě. Tak moc, jsi mé všechno, tak proč si mě tu nechala.
Chtěla jsem být jen s tebou. Nic víc, nic míň! Bylo to tak moc?
Asi ano, jinak by si mě tu nenechala samotnou.
Proč? Ptám se proč? Je snad život tak moc krutý?
Musí se platit za chvíle štěstí? Musí? Chci být s tebou.
Ale jsi tak daleko.
A já tam za tebou nemůžu. Protože…
Kolikrát se ještě budu ptát, proč si mě tu nechala. Proč si ode mě odešla!
Víš, neměla si sedat do toho auta. Mohly jsme tu ještě spolu být.
Pomatuji si, jak mi Carlisle oznámil, že si měla nehodu a na místě si byla mrtvá. Přála jsem si, aby mi mohly téct slzy.
Má malá křehká Bello. Je to spravedlivé? Ty jsi byla tak mladá. A já starý upír, který žije věčně.
Chci vrátit čas. Být s tebou o chviličku déle. Přeměnila bych tě. Chtěla jsem s tebou strávit celou svou věčnost.
Zatraceně, proč tě stále vidím ve svých vizích. Bello, život není spravedlivý. Měla jsem být s tebou, možná bych tě mohla zachránit. Ale teď už je pozdě. Stojím na hřbitově a dívám se na ten chladný kus kamene, kde je vyryto tvé jméno.
Proč má milovaná Isabell, proč se to stalo? Pohřeb byl před pár dny a já tu pořád cítím tvojí vůni, mám ji na šatech, u tebe v pokoji, pořád se tam vznáší tvá vůně, pořád mám pocit, že jsi tu se mnou.
Tak proč tomu tak není. Proč?!
Prosím, když tu klečím na kolenou v orosené trávě, prosím a tiše uvnitř pláču. Vrať se Bello.
Prosím vrať se. Vždyť já tě budu navždy milovat.
Zavřu oči a snažím se ztratit se ve světě, kde nejsi ty. Chci být s tebou, přeji si zemřít, vždyť upíři si hledají partnery na celý život a mají jen jednu pravou lásku. Prosím, buď tu se mnou…
"Ale já tu jsem, Alice… Vždycky budu," otočím se a za mnou stojí má Bella. Je krásná, krásnější než kdy dřív.
Vstávám od hrobu, ale cítím se nějak lehčí. Natáhnu ruku k Belle, ta ji chytne.
"Od teď už budeme navždy spolu…"

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: